Záměr ministerstva školství přehodit úhradu mezd školníků, kuchařek školních jídelen a dalších nepedagogických pracovníků ze státu na obce sklízí velkou nevoli mezi zástupci obcí a měst. Ti nechtějí tyto zaměstnance hradit ze svých rozpočtů a poukazují na mnohá další úskalí. Nepedagogičtí pracovníci v celém Česku tak žijí ve velké nejistotě ohledně své budoucnosti.

„Určitě nesouhlasím, aby tyto mzdy byly hrazeny z obecních rozpočtů. Neznáme pravidla a chybí nám i další detaily. Většina z nás netuší, jak připravit rozpočty,“ upozorňuje starostka Dolního Žandova Eliška Stránská (hnutí VOK – Volba pro kraj).

Převedení financování nepedagogických pracovníků na kraje a města rozhodně nepodporuje ani místostarosta Sokolova a krajský zastupitel Jan Picka (hnutí VOK – Volba pro kraj). Ten se domnívá, že takto zásadní změna může přijít pouze po rozsáhlé a odborné diskuzi se školskou veřejností a zástupci měst a krajů.

„Je nutné vypracovat dopadovou studii. Navíc se musí vyjasnit otazníky nad rozpočtovým určením daní (RUD), kterých je velmi mnoho. Změna financování nepedagogických pracovníků se navíc řeší v době, kdy ministr financí avizoval možné škrty v rozpočtu. Není žádným tajemství, že vládě a ministrovi financí jsou trnem v oku finanční prostředky, které leží na účtech obcí a měst. Klidně se může stát, že právě větším zapojením ušetřených městských a obecních peněz bude vláda obhajovat případná snižování právě RUDu,“ vysvětluje Jan Picka.

Chebská radní pro školství a ředitelka jedné z chebských základních škol Štěpánka Černá (hnutí VOK – Volba pro kraj) poukazuje i na obavy samotných nepedagogických pracovníků.

„Ti se obávají, že v některých regionech nebude dostatek financí k zajištění jejich adekvátního ohodnocení. Obávají se propouštění, protože pokud obce a kraje nebudou mít dostatek prostředků, mohou být nepedagogičtí pracovníci první na řadě při úsporách, což ohrožuje stabilitu jejich pracovních míst. V neposlední řadě jsou přesvědčeni, že bude docházet k nerovným podmínkám, neboť financování se může mezi jednotlivými kraji a obcemi výrazně lišit,“ říká Štěpánka Černá.

Ta zároveň upozorňuje na skutečnost, že se ředitelé škol obávají i vyjednávání s obcemi a kraji o financích na nepedagogické pracovníky, což omezí jejich možnost efektivně řídit školu.

„Je třeba ale poukázat i na zvýšenou administrativu a nutnost vyjednávání s více subjekty namísto jednoho centrálního zdroje. Bez dostatečného financování nepedagogických pracovníků může být ohrožen provoz škol – údržba, úklid, školní jídelny a další nezbytné služby,“ dodává chebská radní pro školství.

Dále upozorňuje na to, že se nejedná jen o financování nepedagogů, ale i o ONIV (ostatní neinvestiční výdaje). Jsou to finanční prostředky na učebnice, pomůcky pro žáky, vzdělávání pedagogických pracovníků, cestovní náhrady a další výdaje nutné pro vzdělávání.

„Výpočet ONIV není snadný, není jednotná částka na dítě, ale zohledňuje se, na jakém stupni se dítě vzdělává, zda-li se jedná o dítě vzděláváno podle § 16 atd. Bude to další administrativní zátěž a obávám se, že mnozí zřizovatelé o ONIV nic netuší,“ upozorňuje Štěpánka Černá.

S jejími slovy souhlasí i starosta Rotavy Michal Červenka, starosta Březové u Sokolova Jaroslav Bělíček nebo starosta Hroznětína Martin Maleček (oba hnutí VOK – Volba pro kraj), který dokonce podepsal takzvaný Vařečkový protest proti převodu nepedagogických pracovníků pod města a obce, tedy celorepublikový nesouhlas s připravovanými změnami.