Osmiletá nebo devítiletá školní docházka, příliš časté odklady zahájení školní docházky, nejasnosti kolem platů nepedagogických pracovníků nebo nedostatečná kvalifikace učitelů. To je jen stručný výčet problémů, které trápí školství v Karlovarském kraji i v dalších částech České republiky. Podle chebské radní pro školství a ředitelky 6. Základní školy v Chebu Štěpánky Černé je na čase začít uvažovat o změně koncepce vzdělávání v celé České republice.

„V první řadě se musíme zaměřit na zvýšení kvalifikace učitelů. Proces učení nikdy nekončí a pedagogové se musí soustavně vzdělávat po celý život. Úkolem zřizovatelů je takové vzdělávání podporovat a mít na školách kvalitní ředitele, kteří budou pedagogickými lídry," vysvětluje radní pro školství.

S tím souvisí i délka základní školní docházky. Ta by se podle Štěpánky Černé rozhodně neměla zkracovat, ale naopak prodlužovat:

„Požadovat po dnešních dětech, aby se rozhodovaly o své budoucnosti po osmi letech, si vůbec neumím představit. Je to příliš brzy. Musíme se snažit udržet děti ve škole co nejdéle, a proto si umím představit prodloužení povinné školní docházky na deset let. Dnešní doba vyžaduje více všeobecného vzdělání a méně čistě odborného. Proto si umím představit systém osm plus dva, osm let na základní škole a dva roky na střední škole všeobecného zaměření.“

Velmi diskutovaným tématem je rovněž takzvaná inkluze, tedy neoddělování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami od těch, které tyto potřeby nemají. Inkluze zdaleka nefunguje tak, jak bylo původně zamýšleno a na vině je především nejasné financování.

„Inkluze v současné době příliš dobře nefunguje. Největším problémem je nejistota pro fungování. Je velký problém nabrat kvalitní lidi, když nevím, jestli na ně budu, nebo nebudu mít za deset měsíců peníze. Tak se nedá tvořit kvalitní tým,“ pokračuje ředitelka 6. Základní školy v Chebu a zmiňuje i otazníky týkající se platů nepedagogických pracovníků.

Vláda škrtla peníze na jejich platy v rozpočtu ministerstva školství a požaduje, aby jejich mzdy platila města a kraje ze svých rozpočtů. S tím většina regionálních politiků nesouhlasí.

„Pokud se mají platy nepedagogických pracovníků platit z rozpočtu města, musí tomu předcházet změna rozpočtového určení daní. Zatím to vypadá, že stát chce jenom ušetřit ze svého, a to je nezodpovědný přístup,“ uzavírá Štěpánka Černá.