"V těchto dnech jsem z pozice místostarosty města Sokolova dokončil pravidelnou návštěvu škol a školek a jako červená nit se rozhovory táhla nervozita, nejistota, nepochopení a nesouhlas. To vše v souvislosti s unáhleným a nepromyšleným rozhodnutím Ministerstva školství o tom, že odpovědnost za financování nepedagogických pracovníků ve školství přejde na kraje, města a obce. Není divu, že se republikou valí vlna nesouhlasu a to nejen ze strany školských odborů, od zástupců Svazu města a obcí, z vedení jednotlivých krajů a měst, ale i od široké školské veřejnosti.

Tato změna by znamenala, že platy školníků, kuchařek, administrativních pracovníků a dalších zaměstnanců by nově závisely na rozpočtech místních samospráv, což přináší značná rizika. Ano, rozpočty budou prý posíleny navýšením rozpočtového určení daní (tzv. RUDU), ale od kdy? V jaké výši (je rozdíl mezi tarifním platem a zaručenou mzdou)? Bude dostatečná? Na jak dlouho? Nesáhne vláda, až jí nebudou „díky“ jejímu NE-hospodaření vycházet ekonomická data, právě na RUD (ostatně již nyní mlsně pošilhává na komunální účty – proč na nich prostředky jsou je na jiný příspěvek a zamyšlení)?

Ví ministerstvo o nebezpečí, že tato zásadní změna může způsobit nerovnosti mezi jednotlivými školami v různých regionech a prohloubit už tak viditelnou rozdílnost? Zatímco větší a bohatší obce si možná budou moci dovolit vyšší investice do školství, menší obce v méně rozvinutých regionech budou stát před složitými rozhodnutími. To by mohlo vést k nerovným podmínkám ve vzdělávání napříč republikou, což je v přímém rozporu s principem rovného přístupu ke vzdělání. Obce a kraje již nyní čelí tlaku na financování základních služeb, jako je infrastruktura, sociální péče či kultura.

Přidání další finanční povinnosti jistě povede ke změně, a bohužel i těch rozvojových, priorit. Ano, smutným faktem je, že nepedagogičtí pracovníci jsou často podhodnoceni i v současném systému financování ze státního rozpočtu. Ovšem přesun odpovědnosti na místní úroveň by mohl jejich situaci dále zhoršit a nejistota v otázce platů a zaměstnání by mohla vést k odlivu kvalifikovaných pracovníků. Musí to být naopak stát, který převezme odpovědnost za zajištění adekvátního financování a vytvoření podmínek, které neohrozí stabilitu škol.

Místní samosprávy mají být spíše podporovány v rozvoji školství, nikoliv zatěžovány dalšími finančními povinnostmi. Zmiňovaný návrh postrádá důkladnou analýzu, včetně té dopadové, a diskusi se všemi zainteresovanými stranami (těch několik málo oslovených se změnou v této podobě většinou nesouhlasí). A to nemluvě o tom, že do vytracena směřovaly mimo jiné i připomínky krajů a obcí o tom, že tabulky tarifních platů jsou nastaveny pod úrovní zaručeného platu. Konkrétně ze 192 platových tarifů (dle nařízení vlády) hned 127 nedosahuje úrovně zaručeného platu a školy tak musí plat nepedagogických pracovníků do zaručeného platu dorovnávat. Tato povinnost také přejde na zřizovatele?

Pan ministr se nechal slyšet, že: „Pro zastupitelstva jsou školy výkladní skříní jejich práce a tedy nepředpokládá, že by na nepedagozích obce šetřily“. Pane ministře, máte pravdu. Kraje, obce a města udělají, co mohou. Ovšem vaše výkladní skříň, kdy se zbavujete další odpovědnosti, a kterou nám předáváte, je zašpiněná a místy prasklá!"