Jedním z nejdiskutovanějších témat v Karlovarském kraji je v současné době vznik veřejné vysoké školy. Iniciativa směřující k tomuto kroku trvá již několik let a téma se již dostalo i do vlády. Ta by samozřejmě měla co nejdříve vyslovit souhlas a pomoci s realizací celého projektu. Ostatně financování vysokých škol spadá přímo pod ministerstvo školství.

„Jsem rozhodně pro zřízení školy a co víc, školy samostatné. A to i přesto, že si dobře uvědomuji množství otázek, které je potřeba před jejím zřízením zodpovědět. Musíme vědět, ve kterém městě a v jakých prostorách vysoká škola najde své zázemí. Ubezpečit se, že najdeme dostatečné množství pedagogů na straně jedné a stejně tak, zda budeme schopni školu naplnit dostatečným počtem studentů a to z dlouhodobého hlediska. Důležité bude také správné zaměření vysoké školy a v návaznosti i samotné uplatnění absolventů,“ říká krajský zastupitel a místostarosta Sokolova Jan Picka (hnutí VOK – Volba pro kraj) a dodává:

„Ano, hledání odpovědí na všechny tyto dotazy nebude jednoduchým úkolem, ale pokud chceme zvyšovat vzdělanost v našem kraji, pokud chceme snížit odchod mladých lidí do jiných regionů, musíme tuto výzvu přijmout a bez ohledu na stranická trika, alespoň v tomto, táhnout za stejný konec provazu.“

Podobný názor má Štěpánka Černá (hnutí VOK – Volba pro kraj), která je chebskou radní pro školství. Ta upozorňuje na skutečnost, že Karlovarský kraj je dlouhodobě jediným regionem v Česku, který nemá svou vlastní veřejnou vysokou školu. Tato situace vede k odlivu mladých talentů do jiných krajů, především do velkých měst.

„To by se pravděpodobně částečně změnilo a region by tak mohl získat vzdělanější populaci, což by mělo mít pozitivní dopad na trh práce i celkový rozvoj kraje. Dalším benefitem by byla možnost specializace na obory, které odpovídají specifikům Karlovarského kraje, jako je lázeňství, cestovní ruch, zdravotnictví. Takové zaměření by mohlo být atraktivní i pro zahraniční studenty, zejména z německy mluvících zemí. Pro místní by zase byla výhodou větší dostupnost vysokoškolského vzdělání, protože řada studentů si nemůže dovolit studium v jiných městech kvůli finanční náročnosti, proto často volí jiné životní dráhy,“ konstatuje Štěpánka Černá, která však upozorňuje i na možná rizika spojená s otevřením vysoké školy:

„Zásadní otázkou je dostatečný počet studentů. Karlovarský kraj má relativně nízký počet obyvatel, což by mohlo znamenat, že by se vysoká škola potýkala s nedostatkem uchazečů. Zároveň by škola musela soupeřit s již zavedenými univerzitami v jiných městech, které nabízejí více oborů a mají vyšší prestiž. Další výzvou by byl nábor kvalitního akademického personálu. Učit na nově vzniklé škole v regionu, který nenabízí tak atraktivní zázemí jako větší města, nemusí být pro pedagogy lákavé.“

Přesto se zdá, že by vysoká škola mohla mít šanci na úspěch. Musí se podařit najít  vhodný model financování, zapojit do spolupráce regionální firmy a nabídnout atraktivní a perspektivní studijní programy. Pokud se toto podaří a pokud se najdou vhodné prostory pro kvalitní výuku i zázemí vysoké školy, dá se očekávat, že nová univerzita přinese Karlovarskému kraji nejen více vzdělaných odborníků, ale i celkové oživení tohoto regionu.