Skupina, která vznikla v minulém roce, má za úkol připravit profesionální materiál pro Komisi životního prostředí a následně Radu Karlovarského kraje. Ten bude podkladem pro další jednání nejen uvnitř kraje vůči obcím, ale také navenek k Ministerstvu životního prostředí.

Tento rok se skupina sešla celkem osmkrát. Setkání se pravidelně účastní zástupci obcí, státní správy, ochránci, majitelé pozemků a odborníci na dané téma. Jejich společným cílem je vyhodnotit možná omezení, ale i výhody a příležitosti vyhlášení CHKO.

Závěrečné jednání tohoto roku se konalo 3.11.2022 v zastupitelském sále Krajského úřadu KK. Cílem tohoto závěrečného jednání bylo shrnout závěry a doporučení z jednotlivých jednání a definovat souhrnné doporučení, sestavit SWOT analýzu a nastavit další postup práce.

Skupina nadále pokračuje v aktivitách vedoucích ke vzniku CHKO. Vede dialog se samosprávami, podnikajícími subjekty a veřejností. Dále se shodla se na vytvoření osvětové kampaně k možnosti vzniku CHKO KH. Současně vznese požadavek k MŽP na zahájení prací vedoucích ke vyhlášení CHKO Krušné hory. Jedním z dalších důležitých faktorů diskuse o CHKO je i návrh na vymezení zonace* CHKO.

*Zonace: rozčlenění území podle stupně ochrany a její možný dopad do dalšího rozvoje (nebo právě jeho omezení) obcí, cestovního ruchu, hospodaření (jak lesnického, tak zemědělského), čerpaní vod pro zasněžování nebo i například způsoby a možnosti likvidace kalamit.

Veřejné představení a konzultace k návrhu Územní studie Krušné hory 

V pondělí 7.11.2022 proběhlo veřejné představení a konzultace k návrhu Územní studie Krušné hory - západ, kterou vypracoval odbor regionálního rozvoje Karlovarského kraje.

Hlavní cíle studie:

• Komplexní analýza jak stávajících územně plánovacích dokumentací a podkladů zabývajících se územím Krušných hor, tak i obdobně zaměřených oborových dokumentů (koncepcí) zpracovaných Karlovarským krajem, a to vždy ve vazbě na dopravní infrastrukturu a cestovní ruch.

• Dalším cílem územní studie je prověření aktuálního stavu dopravní infrastruktury, velký důraz bude kladen na dopravu v klidu (parkoviště, odstavná stání). Územní studie identifikuje případné problémy a chybějící prvky v dopravní infrastruktuře. Také bude prověřen současný stav páteřních turistických tras (Krušnohorská lyžařská magistrála, Krušnohorská cyklistická magistrála, Pěší hřebenovka) z hlediska jejich funkčnosti a současný stav cestovního ruchu v Krušných horách, budou zmapovány existující hlavní druhy zimních a letních sportů (běžecké a sjezdové lyžování, cyklistika, pěší – páteřní trasy), případně další aktivity – filmová turistika, autoturistika, přírodní a technické památky, Geopark apod.), dále i hlavní turistické cíle a zajímavosti, vše s ohledem také na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO.

• Územní studie zohlední záměry, projekty a opatření, realizované či připravované dotčenými obcemi a dalšími významnými aktéry v řešeném území a budou do ní zapracovány výsledky terénního průzkumu, který zpracovatel uskuteční v řešeném i zájmovém území.

• Územní studie definuje potřeby a stanoví zásady pro rozvoj a regulaci cestovního ruchu při zachování jedinečnosti území Krušných hor a v souladu s trvale udržitelným rozvojem území a definuje budoucí potřeby cestovního ruchu v oblasti Krušných hor ve výhledu 25 let.

• Dalším cílem územní studie je vytvoření urbanistického podkladu pro návrh CHKO Krušné hory na území Karlovarského kraje.

Celá studie je k nahlédnutí na stránkách Karlovarského kraje.

http://www.kr-karlovarsky.cz/region/uzem_plan/Stranky/dokum-kraj/US_KH_zapad_rekreace.aspx

Připomínky ke studii je možné zaslat do 6/12/2022.

Obecné informace ke vzniku CHKO

CHKO vznikají z iniciativy Ministerstva životního prostředí. Agentura ochrany přírody a krajiny podle jeho zadání vypracuje podklady o podobě zamýšlené chráněné oblasti. Záměr poté projednává s příslušnými obcemi a kraji a také s vlastníky nemovitostí dotčených záměrem. Vyhlášení CHKO nakonec schvaluje svým nařízením vláda.

V Česku je momentálně 26 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 15 % rozlohy země. Samotné Krušné hory se rozkládají podél hranice s Německem a mají rozlohu 6000 km², přičemž na české straně je zhruba čtvrtina.

Za chráněnou krajinnou oblast lze podle zákona o ochraně přírody a krajiny vyhlásit rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení.

Krušné hory, to jsou mj. bukové lesy, smrčiny, náhorní plošiny s pestrými loukami. Po Šumavě mají druhá největší rašeliniště, která u nás patří k těm neohroženějším místům. Nachází se zde také početná populace kosa horského nebo vzácného tetřívka obecného, kterého v Česku žije několik posledních stovek kusů, případně neobvyklé rostliny jako tučnice obecná a rosnatka anglická.

Příroda Krušných hor je podle Karolíny Šůlové z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) nesmírně rozmanitá a cenná. Ta nejcennější místa jsou už nyní chráněna jako národní přírodní rezervace, pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory podle ní ovšem mluví i fakt, že část území byla zapsána na seznam UNESCO.

Zatím není jasné, kdy by mohlo dojít k případnému vyhlášení CHKO Krušné hory. Samotný proces ještě formálně nezačal a AOPK pokračuje v přípravě odborných podkladů a vede diskuzi s dotčenými partnery v regionech.

Kateřina Šůlová podotkla, že vyhlášení velkoplošného chráněného území je obvykle dlouhodobou záležitostí. „Záleží na řadě faktorů. Například CHKO Brdy se podařilo vyhlásit velmi rychle, o ochraně soutoku Moravy a Dyje se debatuje už třicet let,“ dodala.

Zvýšenou ochranu přírody v Krušnohoří žádají mj. lidé, kteří sepsali petici a do dnešní doby sesbírali 5300 podpisů. Proti jsou některé obce.