O mně

Narodil jsem se v roce 1972 v Ostrově a celý svůj život jsem prožil v našem regionu. Mnoho let jsem pracoval na vedoucích pozicích v průmyslových i potravinářských provozech. Od roku 2006 jsem byl místostarostou města Hroznětína a v roce 2010 jsem byl zvolen starostou, kterým jsem dosud. Jsem hrdý otec tří dětí a dobrovolný hasič.

Politiku dělám už více než patnáct let. Vždy na plno a vždy pro své sousedy. A je to za mnou vidět. Jako starosta malého města vím, že základem všeho je snaha naslouchat a být připravený pomoci každému, kdo právě pomoc potřebuje. Každý problém, malý nebo velký, se snažím řešit stejně. S rozvahou, bez přetvářky a nesmyslných slibů. Každý můj soused je pro mě partner a já moc dobře vím, že jsem tady pro ně.

Od r. 2020 jsem členem Komise rozvoje venkova a zemědělství a od září 2023 členem Výboru pro regionální rozvoj. Z této pozice mohu podpořit či doporučit přijetí smysluplných projektů pro rozvoj Karlovarského kraje.

Co mě přimělo kandidovat do senátu v r. 2022?

Vždy jsem roli senátora vnímal jako nesmírně důležitou. Starostové a starostky našeho regionu potřebují dle mého názoru v Praze někoho, na koho se mohou spolehnout. Kdo jim pomůže vyjednávat s úředníky na ministerstvech a kdo jim hlavně pomůže zorientovat se v často složité „velké“ politice. Stejně tak tady musí být senátor vždy pro své sousedy. Protože ti jej zvolili a ti do něj vložili svou důvěru. I jejich zájmy musí dobrý senátor zastupovat a musí naslouchat každému z nich.

Náš kraj potřebuje změnu. Jsme nejmenší, nejchudší a často stojíme na okraji zájmu pražských politiků. Právě proto potřebujeme v Praze politiky, kteří vědí, odkud pocházejí a nezapomínají na sousedy, které zastupují. A takový senátor jsem chtěl být. O kousek to nevyšlo, ale podpora byla fantastická. Je pro mě velkým uznáním, že mě lidé téměř poslali do 2. kola senátních voleb. O pouhých 331 hlasů to nevyšlo a skončil jsem na 3. místě. Byla to největší výzva mého života, ale stálo to za to.

Přečtěte si rozhovor s Martinem o jeho pocitech z kampaně zde

Co považuji za největší výzvy pro náš kraj?

Dostupnost zdravotní péče – považuji za nutné, aby stát podporoval lékaře v malých obcích a městech. I sousedé mimo velká centra mají nárok na odpovídající zdravotní péči. Budu prosazovat pobídky pro zubaře a obvodní lékaře pro práci na venkově.

Podpora života na venkově a v malých obcích – do velkých měst se všichni nevejdeme. Je třeba dohlédnout na to, aby se i na malé obci dal žít důstojný život. Obchody, služby, dobré dopravní obslužnost, to přece není luxus. To je nutnost.

Odbourání byrokracie a administrativní zátěže – papíry, papíry a zase papíry. Státní instituce často společně nekomunikují a úřady vytvářejí zbytečné formuláře, oběžníky a vyhlášky. Stát musí na prvním místě efektivně pracovat pro své občany. Od toho tu je.

Podpora rodin s dětmi a pracujících občanů – práce se musí vyplácet. Lidé, kteří pracují a vychovávají další generace, jsou základem každého pořádného státu. Bez nich nebude nic. Proto musíme udělat maximum pro to, aby poctivá lidská práce měla svou hodnotu.