Příští rok to bude 50 let, co jsem úzce spjat s Krušnými horami. Dalo by se říci, že jsem jejich součástí. O to více mě mrzí, že je řada věcí, se kterými nemohu – i přes veškerou snahu – hnout. Jednou z nich je dlouhodobé porušování vodního zákona.

Jsem v horách každý den a tak to vidím na vlastní oči. A jsem jeden z těch, kteří o tom jen nemluví, ale snaží se na to upozornit všemi možnými způsoby i jinde. Letos to budou čtyři roky, kdy byla sepsána první petice za zastavení negativních zásahů do hospodaření s půdou a vodou v katastru obce Boží Dar. Ve stejném roce jsem na téma voda – sucho komunikoval se senátorem PČR p. Burianem. Každý rok od té doby neúnavně na toto téma upozorňuji. Vystoupil jsem i v České televizi. Psalo se o tom v MF Dnes i v Blesku. Bohužel však do této doby bez příslušné odezvy ze zodpovědných míst.

V čem je zákon systematicky porušován?

Krušné hory jsou jednou z chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých s tím souvisejících zákonů). Ve vyjmenovaných oblastech jsou zakázány činnosti narušující vodní režim jako odlesňování, odvodňování, povrchová těžba apod. V Krušných horách se navzdory zákonu likvidují mokřady, rašeliniště, regulují potoky, staví asfaltové a betonové plochy, kácí, drenážují zelené plochy, čímž se voda z krajiny odvádí a nezadržuje.

Proč se zákon nedodržuje? Nelze očekávat okamžitý finanční profit

Kvalita a množství vody se řeší po staletí a je na ní závislý život lidstva na naší planetě.

V posledních desetiletích problémů s vodou přibývá, ale řeší se často jen na papíře. Různá vládní a ministerská nařízení se v terénu a v praxi často nedodržují a obcházejí, protože od nich nelze očekávat okamžitý finanční profit, což je naprosto krátkozraké a bezohledné k dalším generacím.

Čistírny odpadních vod nejsou do nekonečna schopné odbourávat životu nebezpečné látky z léků, saponátů, PVC apod., a v důsledku toho se kvalita vody v přírodě zhoršuje.

Co se s vodou v Krušných horách děje?

• stále dochází k regulaci potoků a řek do kamenných a betonových koryt
• likvidují se původní historické zdroje vod, jako jsou prameniště, historické vodovody, studny, mokřady a rašeliniště
• ubývají zelené plochy, které jsou nahrazovány komerční výstavbou odstavných ploch, parkovišť, nových asfaltových komunikací (včetně cyklostezek) a logistických hal
• zasíťovávají se nové satelitní městečka, což způsobuje nepřirozenou drenáž a odvodňování přírodních rezervoárů vody
• problémy s vodou způsobuje i neregulovaná výstavba lyžařských sjezdových tratí, vleků a lanovek, která je spojená s odlesňováním. Včetně propustnosti sjezdovek by toto měl řešit stavební zákon při stavebních řízeních.

Co je důsledkem?

• zvyšuje se teplota ovzduší a důsledkem je větší odpařování vody
• na to navazuje rovněž rychlý odtok vody do údolí při dešťových srážkách, voda se nevsakuje do půdy, ale odtéká, a následkem jsou povodně a úbytek spodních vod
• protipovodňová opatření by byla samostatnou kapitolou, jedno z účinných protipovodňových opatření v minulosti bylo např. prohlubování koryt řek, vytěžený materiál byl použit ve stavebnictví a nebylo nutné budovat v takové míře nákladné protipovodňové hráze
• srážek není v současnosti méně, ale srážková voda rychle mizí kvůli našim nešetrným zásahům pryč do řek mimo regiony přírodní kumulace vod

Nechceme zastavit přirozený vývoj, jen více zohlednit pokoru k přírodě

Není snahou tohoto příspěvku zastavit vývoj, to ani nelze, smyslem je upozornit na nebezpečí a navrhnout opatření, která by pokrok umožnila v souladu s pokorou k přírodě i s dobře míněnými nařízeními, která zůstávají bohužel často jen na  papíře.

Kontroly v terénu by měly být povinností

Zároveň by tento příspěvek měl být výzvou, aby se členové veřejné správy a dalších poradních orgánů občas zvedli od stolu a zjistili, zda se nařízení v terénu dodržují nebo naopak obcházejí.

Praktický příklad nedodržování zákonu z našeho regionu

Rozlehlé rašeliniště mezi Abertamy a Perninkem bylo v minulosti postupně odtěžováno, a tím došlo k narušení rovnováhy množství vody v potoce, který ústí do říčky Bystřice v Perninku. Chybějící rašelina přestala plnit svoji funkci a potok se dle množství srážek buď rozvodnil, nebo vyschl. Tím zároveň došlo k narušení ekosystému a k úhynu některých vzácných rostlin a živočichů. Na odtěžených plochách navíc vznikly černé skládky, které kontaminovaly vodu z rašeliniště. Po dlouhých jednáních dochází k revitalizaci tohoto území, která bude dlouhá a nákladná.

Těchto negativních příkladů jsou v našem regionu desítky. Připravovaná studie územního plánu Krušné hory západ by měla pomoci, aby k těmto negativním zásahům v budoucnu nedocházelo.