O účasti ve veřejném životě předtím nikdy neuvažovala. Dala však na rady a přání kamarádů a nechala se nominovat do sociální komise Karlovarského kraje i města Ostrova.

„Když jsem skončila na vozíku, viděla jsem, jak špatně jsou sociální služby nastavené. Chybí zejména osobní asistenční služby a terénní služby, které by dokázaly člověku pomoci v jeho nelehké životní situaci. Většina poskytovaných služeb má pracovní dobu pouze do odpoledních hodin a pak si musí každý poradit sám nebo musí vše zvládnout za pomoci rodiny,“ popisuje dále členka sociální komise.

Upřímně říká, že problém se zdaleka netýká pouze Karlovarského kraje, ale celé republiky. Nicméně na západě Čech je situace dosti neutěšená. „Není to problém pouze nastavení služeb. Je to také o nedostatku personálu a částečně o přístupu úředníků. Někde vám totiž pouze předají formuláře nebo brožurky, abyste si nastudovali, co můžete a na co máte nárok. Tím však jejich pomoc končí. Je to hodně o lidech. Jenže tam, kam přijde vážná nemoc nebo vážné zranění, často přichází i svízelná a mnohdy beznadějná situace, ve které je třeba konkrétní, rychlá a jasně definovaná pomoc,“ pokračuje Michaela Valentová, která se snaží řadu věcí připomínkovat a upozorňovat na nedostatky a špatně nastavený systém.

„Věřím, že se sociální problematika časem dostane na takovou úroveň, jakou si každý nemocný opravdu zaslouží,“ uzavírá členka sociální komise.

Foto: Archiv Michaely Valentové