Rozdělování sportovních dotací je tvrdý oříšek ve většině měst a obcí po celé České republice. Každý sport je totiž jiný a podle předsedy sportovní komise Karlovarského kraje Jakuba Novotného (hnutí VOK – Volba pro kraj) je třeba rozlišit nejen jeho ekonomickou náročnost, ale také výkonnost sportovců, počet soutěží, historii klubů nebo členskou základnu. Pravidla jsou zásadní, ale ne vždy se dají aplikovat.

„Ukazatelů, ke kterým každoročně přihlížíme, je velmi mnoho. Je ale třeba zdůraznit, že se nám podařilo v minulých letech částku na podporu sportu navýšit z třiceti na zhruba padesát milionů korun, které rozdělujeme v pěti programech,“ říká předseda sportovní komise, který se zároveň snaží prosadit zjednodušení formulářů i procesu podávání žádostí.

“Snažíme se i o regionální dopad v kraji, čili sledujeme činnost v jednotlivých okresech. Z toho vyplývá, že je třeba přihlédnout k tomu, kde působí velké kluby, a celkovou podporu sportu regionálně přizpůsobit. Podporujeme však i malé kluby a za tři roky, co jsem v komisi, se pravděpodobně nestalo, že bychom malý klub nepodpořili,“ doplňuje předseda.

Nejzásadnější jsou peníze určené na aktivity dětí a mládeže, kde jsou alokovány zhruba dvacet tři miliony korun. Tady se komise snaží podpořit všechny kluby a oddíly v kraji, které se starají o podporu pohybových aktivit dětí a vedou je ke sportu.

„Považujeme za důležité, aby děti sportovaly, ale nemůžeme dát všem stejně. Musíme zohlednit například počet dětí v klubu, počet soutěží a to jak krajských tak pak těch celorepublikových, které absolvovat stojí obvykle mnoho peněz. Dále pak kvalitu a kvalifikaci trenérů, výši členských příspěvků, ekonomickou náročnost daného sportu a dalších mnoho ukazatelů. I Národní sportovní agentura (NSA) má dnes program Můj Klub diferencován nejen podle počtu dětí, ale podle četnosti a kvality tréninkového procesu,“ pokračuje dále Jakub Novotný.

Další program se týká vrcholového sportu, kde se samozřejmě jedná o podporu top klubů a sportovců působících v nejvyšších celorepublikových soutěžích. Například podpora hokejistů, volejbalistů, nohejbalistů a florbalistů z Karlových Varů, ale také stolních tenistů, kteří se přestěhovali z Chebu do Chodova nebo házenkářek z Lázní Kynžvart a mnoho dalších. Jak týmové, tak individuální sporty. Jsou zde jasně nastavená pravidla, kdo může v programu žádat a mít šanci na podporu.

„V dalším programu se rozdělují peníze na sportovní infrastrukturu, což je program pro velké kluby a opět jsou zde jasně daná striktní pravidla. Poslední program je určen na údržbu a obnovu sportovišť. Výše žádostí je v něm omezena na dvě stě tisíc korun a dá se říci, že i tady se snažíme vyhovět a finančně pomoci většině přihlášených oddílů. Peníze rozdělujeme koeficientem a kontrolujeme, aby byl správně účel dotace. Nově se navíc tyto peníze mohou používat i na úhradu zvýšených nákladů na energie, což je pro některé kluby velmi důležité,“ doplňuje předseda sportovní komise.

Posledním a dalo by se říci, že i nejsložitějším programem na rozhodování, je podpora sportovních akcí. Těch se na území Karlovarského kraje koná velké množství a sportovní komise musí vždy pečlivě posuzovat, jaký mají regionální i nadregionální dopad. Nejde totiž podporovat pouze prestižní akce, které dávají dobré jméno regionu. Peníze si zaslouží i ti, kdo pořádají akce regionálního významu.

„Osobně se snažím vždy najít nějaký mix těchto akcí a podpořit jich co nejvíce. Důkladně ale analyzujeme rozpočet každé akce a dovolím si tady poznamenat i jeden další důležitý fakt, který hraje v našem rozhodování podstatnou roli. U každé akce sledujeme takzvané jiné zdroje, což nám dává jasný signál o tom, zda je pořadatel aktivní a snaží se získat peníze z více míst, nebo zda spoléhá jen na krajskou dotaci,“ uzavírá Jakub Novotný a dodává:

„Celkově hodnotíme ročně kolem 400 žádostí ve všech programech a není v našich silách vždy uspokojit každého, jak by si představoval. K tomu navíc ani Sportovní komise neslouží. Máme dávat nějaký ucelený návrh jak rozdělit sportovní dotace a rozhodnutí je pak na Radě kraje a zastupitelstvu. Musím ale poděkovat radním, že až na malé výjimky většinou respektuje návrhy komise a tím jí dává smysl. V komisi je nás třináct dobrovolníků a tento postoj rady je pro nás důležitý a dává nám smysl. I proto bych jim rád za jejich práci poděkoval.“