Karlovarský kraj získá více než šest miliard korun na zahlazení následků těžby hnědého uhlí. Tyto peníze jsou alokovány v programu Evropské unie Spravedlivá transformace a mají být použity zejména na projekty, které zásadním způsobem zlepší kvalitu života v regionu a pomohou mu vyrovnat se s následky mnohaleté důlní činnosti.

Zásadními projekty, které spolykají nejvíce peněz, jsou ty takzvaně strategické. Jejich výběr, který v minulých měsících provedlo současné vedení Karlovarské kraje v čele s hejtmanem Petrem Kulhánkem, je ale podle mnohých politiků diskutabilní. Část projektů totiž podstatě programu Spravedlivé transformace neodpovídá.

„Z definice a podstaty programu Spravedlivé transformace je jasné, že mají být přednostně realizovány projekty na Sokolovsku, které bylo důlní činností nejvíce zatíženo,“ říká starosta Březové u Sokolova Jaroslav Bělíček. Podle jeho názoru by za zmíněné peníze bylo možné například otevření vysoké školy v regionu nebo urychlené otevření komplexního onkologického centra, které v Karlovarském kraji, kde na různé formy rakoviny umírá nejvíce lidí v České republice, chybí.

Současné vedení kraje ale Sokolovsko přehlíží a vybralo některé strategické projekty, které se zahlazováním důlní činnosti vůbec nesouvisí a jejich přínos regionu je velmi diskutabilní a naprosto nejasný.

„Jedná se například o kreativní agenturu 4K, která podle mého názoru vůbec neměla patřit mezi strategické projekty,“ říká předseda krajské Sportovní komise Jakub Novotný.

Dalšími diskutabilními strategickými projekty jsou rekonstrukce horského hotelu Klínovec nebo projekt nazvaný Vlaštovka v Aši. Tyto projekty absolutně nesouvisí se zahlazováním následků důlní činnosti, nemají jasný dopad na obyvatele Karlovarského kraje a neměly by patřit mezi strategické.

„Je třeba si také uvědomit, že s realizací strategických projektů je spojena i spoluúčast kraje, což může být v budoucnu velký problém. Vedení kraje se sice chlubí, že má ve Fondu budoucnosti téměř jednu miliardu korun, ale když vyčíslíme nutnost spoluúčasti u všech připravených projektů, může se rychle ocitnout na nule,“ dodává Jakub Novotný.

Ani starosta Rotavy Michal Červenka není s výběrem strategických projektů do programu Spravedlivé transformace spokojený:

„Za účelně vynaložené dotační prostředky považuji investice do infrastruktury, vzdělávání, silnic nebo zdravotnictví. Ale peníze, které jdou na umělecké, kreativní a jiné činnosti v desítkách milionů, včetně zavádění neperspektivních studijních oborů na karlovarské keramické škole, vnímám jako promarněnou příležitost využít finanční prostředky lépe.“

Environmentalista Martin Vinš pak poukazuje na jezero Medard, které je podle jeho slov právě ideálním projektem transformace.

„Území v okolí jezera Medard je v rámci transformace regionu vhodnou rozvojovou lokalitou s důrazem na udržitelný rozvoj a zaměstnanost s možností zlepšení celkových přírodních a životních podmínek, včetně zlepšení mikroklimatu.

V souvislosti s plánovaným útlumem těžby a celkové dekarbonizaci by v budoucnu mohlo dojít k zatopení lomů Jiří a Družba, které by přirozeně doplnilo lokalitu současného jezera Medard,“ dodal Martin Vinš.