Úspora veřejných peněz, méně byrokracie a jednodušší řízení na nejnižších úrovních státu. To jsou některé z myšlenek, které tu a tam zaznívají od ministrů Fialovy vlády. Zeptali jsme se proto několika starostů obcí a měst Karlovarského kraje, co si o takových plánech myslí.

Všichni dotázání se jednoznačně proti takovým krokům vymezili a jakékoli slučování odmítají. Starosta Rotavy Michal Červenka (hnutí VOK – Volba pro kraj) dokonce navrhuje místo slučování obcí a měst, slučování ministerstev a dalších státních institucí.

„Je třeba provést skutečnou digitalizaci státní správy s propojením samospráv a další kroky ke zefektivnění komunikace a řízení na centrální, tedy státní úrovni. Začít tam, kde jsme nejblíže lidem a kde správa věcí veřejných funguje bez problémů, mi přijde jako alibismus,“ říká starosta Rotavy.

Podle jeho dalších slov starostové často i v banalitách naráží na nesmyslné byrokratické překážky a snaží se nedostatky nadřazených centrálních institucí eliminovat mravenčí prací.

„Opravdu stačí jediné. Zjednodušit správu z pohledu administrativní náročnosti a tím dojde k úsporám napříč celým aparátem,“ dodává Michal Červenka.

Podobný názor má i starosta nedalekého Oloví, Jiří Mikuláš, který se navíc domnívá, že každá obec má právo na svou správu.

„Starostové menších obcí znají svou obec velmi dobře. Při sloučení by mohlo docházet k zanedbávání těchto menších obcí. Souhlasil bych pouze u těch nejmenších a to pouze tam, kde je to opravdu nezbytné,“ uvedl Jiří Mikuláš. 

Proti slučování obcí je i jedna z nejdéle sloužících starostek v Karlovarském kraji, Eliška Stránská z Dolního Žandova. Ta se rovněž domnívá, že každá obec má právo na svoji samosprávu, která je v úzkém kontaktu s místními obyvateli.

„Starosta každé obce vnímá potřeby spoluobčanů, které jsou diskutovány na společných setkáváních. Snahou samospráv na malých obcích je realizovat požadavky a přání občanů, protože nechceme, aby se náš venkov vylidňoval. Výsledkem toho je rozkvět i těch nejmenších obcí v našem kraji, což mohu jako členka hodnotící komise soutěže Vesnice roku v Karlovarském kraji posoudit. Je třeba si rovněž uvědomit, že v mnoha obcích je do rozvoje volnočasových areálů, sportovišť, kulturních domů, knihoven, pohřebišť a hlavně kulturních a společenských aktivit zapojená téměř celá obec. A to ve velkých městech není,“ říká Eliška Stránská a pokračuje: „Pokud by nastala situace, že by větší města vzala „pod křídla“ malé obce, městům by se navýšily rozpočty, což by asi města přivítala. Domnívám se však, že už by města ale nebyla ochotna investovat do okrajových částí těchto společných útvarů, tedy do menších obcí. Prioritou by byly investice do center těchto měst a obce by byly opomíjeny.“